[911] σμινύη, ἡ, ein Karst, eine zweizinkige Hacke, δίκελλα; Ar. Nubb. 1469 Av. 602 u. öfter; Plat. Rep. II, 370 d; ἔχων καὶ ἄμην καὶ σμινύην, Xen. Cyr. 6, 2, 24; vgl. Alciphr. 3, 24; Lob. Phryn. p. 302.