1. Du schreyest iu, eer du vber den zaun kumbst. – Hauer, Lij2; Egenolff, 295a.
Böhm.: Neříkej, huj (hopsa), až přeskočiš! Hop! za příkopem. – Nevýskij, ještĕs nepřeskočil. (Čelakovsky, 264.)
Kroat.: Ne reči hop, dok prek grabe ne skočiš. (Čelakovsky, 264.)
Poln.: Niemów hup (hoc) aż przeskoczysz. (Čelakovsky, 264.)
2. Man sol nit ju schreyen, ehe mann vber den zaun oder graben kompt. – Franck, II, 184b; Gruter, III, 77; Lehmann, II, 536, 35.
3. Schrey nit Ju, du seyest dan über der Stigl.
Lat.: Quando potes subjici, non debes dicere vici. (Sutor, 928.)
*4. Wat kost't bi di dat Pund Ju? – Frischbier2, 1812.
So fragt man spöttisch, wenn jemand eine Gesellschaft mit Ju (Ihr) anredet anstatt mit Se (Sie).